www.denik.cz - Do zástavního práva přichází jistota

Praha - Ukradli vám z bytu cennou věc, kterou objevíte v zastavárně? Za její vydání nemusíte platit. I když by se mohlo zdát, že zástavní právo je v běžném občanském životě poměrné málo frekventované a stojí tak trochu bokem zájmu, opak je pravdou. Vezměme si třeba situaci, kdy bytový zloděj přinese ukradené předměty do zastavárny. I když je tam majitel posléze objeví, v podstatě se už k vlastnímu majetku nemůže dostat, leda že by zaplatil požadovanou částku. Naštěstí se od ledna 2014 tento stav změnil. Ovšem po pořádku.

Pokud jde o zástavní právo, úprava obsažená v novém občanském zákoníku je podobná té dosavadní. Jak však ukazuje příklad z úvodu článku, jsou v ní i změny.

Předmět zástavy

Zákon používá například nové termíny osobní a zástavní dlužník. Osobním dlužníkem se přitom rozumí osoba, jejíž dluh je zástavním právem zajištěn. Zástavním dlužníkem je zase osoba, která je vlastníkem zástavy. Zástavcem je osoba uzavírající se zástavním věřitelem zástav- ní smlouvu.

Novým prvkem je například možnost, aby se smluvní strany dohodly, že k určité věci není možné zřídit zástavní právo, a to s účinky vůči třetím osobám. Ujednání zakazující zřízení zástavního práva má tyto účinky tehdy, pokud je tento zákaz zapsán do rejstříku zástav, který je veden podle zvláštního právního předpisu anebo i do veřejného seznamu.

Velmi široce je vymezen předmět zástavy, a to tak, že zástavou je každá věc, s níž lze obchodovat.Zástavní právo lze zřídit i k věci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. A v žádném případě to není pouze věc, kterou má například zástavní dlužník nabýt koupí od jiného právního subjektu. Může to být totiž i věc, která dosud nevznikla.V občanské praxi půjde zřejmě například o dům, který teprve bude postaven nebo o rostliny, které ještě jen budou vypěstovány.

Dosavadní právní úprava stanovila, že zástavní právo k věcem nemovitým, které nejsou v evidenci v katastru nemovitostí, vzniká zápisem do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. Stejné ustanovení platilo v případě movitých věcí, k nimž podle zástavní smlouvy mělo vzniknout zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě.

Nová právní úprava obsahuje zásadu, že pokud movitá věc jako zástava není odevzdána zástavnímu věřiteli, nebo třetí osobě, aby ji pro zástavního věřitele opatrovala, pro zástavní smlouvu se vyžaduje písemná forma.

Pohledávky jsou podle nového občanského zákoníku považovány za movité věci nehmotné.Nově definovaný postup zřízení zástavního práva k pohledávce představuje pro smluvní strany významnou právní jistotu, neboť zástavní smlouva je sepsána kvalifikovaným způsobem a je vždy doložitelná, její existenci lze snadno ověřit.

Pro spotřebitelské právo má význam ustanovení zabraňující některým druhům svévole, které se v minulosti objevovaly ve vztazích mezi dlužníky a věřiteli. Dělo se tak v souvislosti s ujednáním, že věřitel může poskytnutou zástavu zpeněžovat libovolně, nebo si tuto zástavu může ponechat, přičemž cenu zástavy byla ponechána v podstatě na vůli věřitele.

Okolnosti zpeněžení

Nyní platí, že pokud je zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo osoba, která je malým nebo středním podnikatelem, nepřihlíží se vůbec k ujednání, které by se případně v zástavní smlouvě vyskytlo v tom směru, že věřitel může zástavu libovolně zpeněžit.

Pokud by takové ujednání ve smlouvě bylo, je bráno jako neplatné. Spotřebitele nebo malého podnikatele tím zákonodárce silně chrání. V rámci zástavních smluv, které se sjednávají mezi ním a věřitelem, tak nesmí být zapracováno ustanovení o libovůli věřitele nakládat se zástavou, a to bez ohledu na to, zda je dluh již splatný nebo ještě ne.

U jiných právních vztahů, kde na jedné smluvní straně nestojí spotřebitel nebo malý nebo střední podnikatel, však takové ujednání je možné. Konkrétně jde o to, že věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky, nebo může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si za libovolnou nebo předem určenou cenu může věc ponechat.

Tím, že se dluh stal splatným a nebyl zaplacen, dochází ke změně poměrů. Mění se tedy právní situace obou smluvních stran a je otevřena možnost, aby za této situace smluvní strany změnily uzavřenou smlouvu a dohodly se na změně vzájemných práv a povinností i ve výše uvedeném směru.

Významným je též nové oprávnění požadovat vydání věci jejím vlastníkem od provozovatele zastavárny. Podle nové úpravy platí, že pokud zastaví zástavce cizí movitou věc v zastavárenském provozu a nejedná-li se o věc, kterou vlastník zástavci svěřil, aby ji zastavil, má vlastník vůči provozovateli zastavárny nárok na vydání této věci.

Občan však musí prokázat, že tuto přesně identifikovatelnou věc pozbyl ztrátou nebo činem, který má povahu úmyslného trestného činu. V praxi půjde zejména o krádež. Od člověka, který vlastnictví prokázal, zastavárna nemůže požadovat, aby jí před vydáním věci zaplatil částku vyplacenou v minulosti zástavci. Nesmí žádat ani úroky.

Postavení zástavního věřitele je posíleno, pokud jde o nároky zástavního věřitele vůči pojišťovně. Platí totiž, že je-li zástava pojištěna a nastane-li pojistná událost, plní pojišťovna z pojistné smlouvy zástavnímu věřiteli. Věřitel však musí prokázat, že na vě- ci vázne jeho zástavní právo.

Nově je také upraven postup zpeněžení zástavy. Pokud bylo mezi zástavním věřitelem a dlužníkem ujednáno, že věřitel může prodat zástavu jiným způsobem než veřejnou dražbou, zavazuje to i právního nástupce zástavního dlužníka. Při převodu zástavy musí dlužník nabyvatele zástavy na toto věřitelovo právo upozornit.

EVA KABELKOVÁ
Autorka je advokátka.

zdroj: www.denik.cz/ekonomika/do-zastavniho-prava-prichazi-jistota-20140702.html