Ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele exekutorského řádu. Návrh obsahuje třeba povinnost věřitelů platit poplatek za podání návrhu na exekuci nebo takzvané obligatorní zálohy. Jaký dopad by podobné změny pro věřitele měly, když už dnes je pro ně vymáhání pohledávek drahé? „Věřitelé budou muset uhradit další dva poplatky v řádu tisíců korun, spousta z nich na tyto platby už nedosáhne. Samozřejmě nemluvíme o velkých firemních věřitelích, ale o soukromých osobách, malých živnostnících a o drobných podnikatelích,“ říká k tomu tisková mluvčí portálu Poradnaveritele.cz Kateřina Procházková.

Raději snad nevymáhat

Už dnes musí věřitel před vlastním zahájením soudního vymáhání zaplatit soudní poplatek ve výši 4 nebo 5 procent z žalované částky a obvykle i zálohu advokátovi. Soudy však po zrušení advokátního tarifu v roce 2013 přiznávají věřitelům jen nízké náhrady na úhradu nákladů řízení, tedy právě částky na pokrytí odměny jejich advokáta v případě vítězného sporu.

Věřitelé si tak celkem snadno spočítají, že vymáhání částek v řádu tisíců korun je pro ně ekonomicky i časově tak náročné, že od něho raději upustí. „Pokud by věřitel chtěl od svého dlužníka soudní cestou vymoci celý dluh, musí najít advokáta, který je ochoten pracovat za nízkou odměnu přiznanou soudem, nebo bude muset doplatit rozdíl v ceně služeb ze svého.“ pokračuje Procházková.

Nižší tarify pro soudní exekutory

S připravovanou novelou má problém i Exekutorská komora ČR. Ta sice podporuje zavedení povinných záloh pro věřitele, protože je to prý „cesta k zodpovědnému vymáhání“, ale vadí jí mimo jiné to, že ministerstvo plánuje snížit odměňování soudních exekutorů. To by mohlo klesnout až o dvě třetiny. Tarif, podle kterého jsou soudní exekutoři odměňováni, byl nastaven už před 15 lety. Dílčími úpravami později došlo k 50% snížení jejich odměn a náhrad za výdaje a zavedení limitů na účtované náklady, jako je třeba cestovné. Již nyní komora prý zaznamenává nepříznivou ekonomickou situaci exekutorských úřadů, která je zapříčiněná enormním nárůstem nákladů, agendy a stále rostoucím počtem nevymahatelných exekucí (až 70 procent řízení).

Exekutoři v insolvenci

„Za paradoxní a nespravedlivé lze považovat nejasné zvýhodňování insolvenčních správců, kteří dostávají zaplaceno minimálně 45 tisíc korun, a to vždy a bez ohledu na to, zda peníze vymůžou. Úhradu odměny jim garantuje stát. Naproti tomu minimální odměna exekutora by u navrhovaného snížení exekučního tarifu činila jen 500 korun. Odměnu exekutor dostává jen v případě, že peníze vymůže,“ konstatuje viceprezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V případě dalšího snížení odměn exekutorů podle něho hrozí, že úřady svůj provoz dále neutáhnou a skončí, což povede k propuštění více než tří tisíc zaměstnanců. Dramaticky se sníží vymahatelnost práva a věřitelé se opět nedomohou svých peněz.

Už dnes je přitom v insolvenci pět exekutorských úřadů a další dva zůstávají neobsazené. Není o ně totiž zájem. Exekuční spisy z těchto sedmi úřadů zatím nikdo nepřevzal, nikdo je nevymáhá a věřitelé tudíž čekají na své peníze marně.

Na možnost volby zapomeňte

„V budoucnu si navíc věřitelé možná nebudou moci vybrat exekutora podle svého rozhodnutí. A to s ohledem na plánovanou místní příslušnost exekutorů, takzvanou teritorialitu, o které se již delší čas hovoří a doposud není rozhodnuto,“ říká Kateřina Procházková. Věřitel by pak mohl být snadno přidělen exekutorovi, který následně situaci ekonomicky neustojí. Tím by jeho případ skončil na dlouhé měsíce, ne-li roky v archivu, než by se ho ujal případný nástupce. „Pokud by se tedy vůbec našel. A otázkou zůstává, zda by po něm pak nastupující exekutor žádal další obligatorní zálohu, nebo by stačilo uhradit jen jednou, a to původnímu exekutorovi,“ konstatuje Procházková.