Hospodářské noviny - Češi se učí bankrotovat
2.3.2015 - Hospodářské noviny (Téma)
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY PŘINÁŠEJÍ EXKLUZIVNÍ DATA A PŘÍBĚHY Z INSOLVENCÍ V ČESKU. PLYNE Z NICH, PROČ KRACHUJÍ ČEŠTÍ PODNIKATELÉ, KDO JE TYPICKÝ DLUŽNÍK A JAK ROZHODUJÍ SOUDY.
V Česku dosud chyběla analýza všech dat o situacích, ve kterých firmy, podnikatelé i běžní lidé nezvládli své dluhy a museli zbankrotovat.
Student Peter Zvirinský se zpracování dat z insolvenčního rejstříku dlouhodobě věnuje a dostal za to i cenu od Nadace Open Society Fund. Podařilo se mu mnohé, co například ministerstvo spravedlnosti zatím neumí. Strojově přečíst údaje v dokumentech z rejstříku a tím vytvořit databázi, díky níž se lze na insolvence v Česku podívat z úplně jiné perspektivy než dosud. Například ve kterých krajích je nejvíce insolvencí, jak se liší dlužníci podle věku a místa bydliště, ale i kdo je jejich nejčastějším věřitelem.
Z dat vyplývá, že sedm let starý insolvenční zákon se dostal do povědomí lidí, protože Češi možnost oddlužení využívají několikanásobně víc. Zatímco v roce 2010, dva roky od fungování insolvenčního zákona, bylo vyhlášeno 4666 osobních bankrotů, o tři roky později už jejich počet atakoval hranici 20 tisíc. I konkurzů firem přibylo, i když ne v takové míře jako v případě osobních bankrotů. Honba za odměnami Stát nyní musí řešit to, že právě velký počet osobních bankrotů přitahuje zájem insolvenčních správců, pro které znamená zajímavý výdělek. Pokud prodají nějakou věc z majetku dlužníka, až čtvrtina prodejní ceny patří jim. A v případě cesty oddlužením, kdy se domluví splátkový kalendář, mají za každý případ od dlužníka nárok na odměnu 900 korun bez DPH měsíčně, a to po dobu, po kterou dlužník svým věřitelům splácí. Splátkové kalendáře se obvykle tvoří na pět let, během kterých dlužník svým věřitelům uhradí alespoň 30 procent dlužné částky.
Část insolvenčních správců právě kvůli těmto odměnám ve velkém zakládá pobočky, ti největší správci jich mají desítky po celé zemi. Často ale jde jen o schránky. Cílem zakládání poboček je dostat se k co největšímu počtu případů a z nich mít co nejvíce odměn.
V průměru na jednoho správce připadá přes čtyřicet případů ročně. Někteří insolvenční správci jich ale mají několik stovek, v jednom případě je to i přes tisíc.
Z dat vyplývá, že v průměru spadá na jednoho správce v Česku 32 tisíc korun měsíčně na odměnách z osobních bankrotů. Více času pro soudce Největším problémem u firemních insolvencí jsou šikanózní návrhy, které se používají často v konkurenčním boji a jsou podávány na zdravé firmy pomocí vymyšlených pohledávek nebo sporných faktur. Během dvou hodin se totiž napadená firma objeví ve veřejném - a ostře sledovaném - rejstříku a může jí to zkomplikovat například vyjednávání s bankami nebo ji to může vyloučit z boje o zakázky.
„Naprostá většina osob si již z informace o zahájení insolvenčního řízení automaticky dovodí, že firma nemůže hradit své dluhy a nemůže dostát svým závazkům. Z tohoto důvodu pak postižená společnost přichází o zákazníky,“ uvádí František Vaculík, generální ředitel strojírenské PSJ, která jako první, byť zatím nepravomocně, vysoudila odškodné za šikanózní návrh. Právě kvůli vysokému počtu účelových návrhů hodlá budoucí ministr spravedlnosti Robert Pelikán zrušit povinnost během dvou hodin zveřejnit návrh na insolvenci a časový limit prodloužit tak, aby měl soudce více času nejen zkontrolovat, jestli je návrh správně vyplněný, ale i zhodnotit, jestli se nejedná jen o vyřizování účtů s konkurencí.
Věřitelé řeší především to, kolik peněz nakonec z dlužníka dostanou. V případě nezajištěného věřitele (například dodavatele) je to jen 4,6 procenta z dlužné částky, u zajištěného věřitele, tedy obvykle banky, se jedná o čtvrtinu dlužných peněz.
„Nedaří se české dlužníky donutit k tomu, aby vstupovali do insolvenčního řízení včas, tedy předtím, než prohospodaří svůj majetek v marných pokusech o záchranu, nebo nevyvedou svá aktiva mimo podnik. Je to vidět i na tom, kolik řízení končí konstatováním, že dlužníkův podnik je,prázdný‘. Takto končí v nějaké fázi řízení téměř polovina insolvenčních návrhů,“ říká profesorka VŠE Eva Kislingerová specializující se na insolvenční právo.
***
Počty přihlášených pohledávek
2014 227 959
2010 92 084
32 nejvyšší počet pokusů jednoho dlužníka o osobní bankrot
11 % povolených osobních bankrotů byli důchodci nad 60 let
V roce 2014 bylo nejvíce firem v insolvenci v Praze (832), nejméně na Vysočině (81).
V roce 2010 bylo nejvíce firem v insolvenci v Praze (1116), nejméně v Karlovarském kraji (94).
Zdroj: Insolvenční rejstřík, Creditreform, Czech Credit Bureau
Nedaří se české dlužníky donutit k tomu, aby vstupovali do insolvenčního řízení včas, tedy předtím, než prohospodaří svůj majetek v marných pokusech o záchranu, nebo nevyvedou svá aktiva mimo podnik. Eva Kislingerová profesorka VŠE
INSOLVENCE V ČESKU „Všichni vědí, odkud jde dým“ Rozhovor s budoucím ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem strana 18 Insolvence a soudy Soudy jsou rychlejší, přesto se délka řízení podle kraje liší téměř o rok. strana 20 Typický český dlužník Kolik je mu let? Kde žije? Komu dluží? strana 22 Seriál v HN Tento týden čtěte každý den v Hospodářských novinách nebo na www.ihned.cz/insolvence nový díl seriálu o insolvencích v Česku. Příloha vznikla s využitím projektu Petera Zvirinského z MFF UK, který za zpracování dat z insolvenčního rejstříku získal Novinářskou cenu 2013, pořádanou Nadací Open Society Fund Praha.
Foto popis| O autorovi| Milan Mikulka, milan.mikulka@economia.cz